Odborné
Jindřich Lípa nazývá svá díla ´nekonečnými obrazy´ a jde mu o to netrpělivě ukázat nekonečné relace ve všech stadiích tvorby v časové dimenzi. Tento malíř přináší svůj fantastický zářící svět ve svých malbách, svět, který je schopný žít ve vztazích k obřadům nadpřirozena. Umělecká díla určená pro interiér v architektuře jsou vytvářena na základě volného rozjímání ve vztahu k dispozicím prostorových zákonů. Chápe uměleckou hodnotu barvy jako plastický objekt, který má světelnou kvalitu. Umělec průběžně ověřuje možnosti uměleckých prostředků, útočí na všechny tradiční principy v umění, inspiruje se z části světem vědomí, z části podvědomí, cítí existenciální prožitky pokřivené současnou civilizací. Specifičnost autorova vidění se soustřeďuje na simultaneitu obrazových motivů. Lípovy malby vyjadřují konflikt mezi řádem, geometrií a chaosem, mezi organickými, nekontrolovatelnými prvky. Kombinujíc různé techniky kresby a malby rozvíjí svůj konstruktivistický výraz. Pozorujeme dvě protichůdné tendence – konstraktivistickou a expresivní. Každý obraz Lípy vyjadruje charakteristický Lípův styl expresionistického uměleckého díla. Je to styl melodické performace, který má vyrovnaný abstraktní obsah. Soustřeďujíc se na tuto představivost, vyznačuje se rozličnými formami halucinace, imaginace jako takové a to v každém obsahu a nikoliv jen ve smyslu ´bohaté a živoucí´ hmoty, což přináší budující zkušenosti. Tato domělá představivost musí především zahrnovat příslušný fiktivní kontext, v němž je obsažena originální fikce. Moderní umění, podle Faucaulta, „musí vyjadřovat reálný vztah k tomu, co může být lepší než přírodní ornamentace, lepší než přírodní imitace… protože jde o přirozenost obnažené přírody, o demaskování, o prudké proudění, o prohloubení, o násilnou redukci až do základní existence.“ Rozvrácení jevového, charakteristické pro visuální modernost, je neuvěřitelně upřednostňováno od 19. století a také v malířství Jindřicha Lípy.
World Distributed University, Brusel Člen The American Society for Aesthetics
Mezinárodní umělecká kritika:
"Umělecova upřímnost si získává sympatie pozorovatele otevřenými emocemi, rychlostí mysli a plně srozumitelnými idejemi."
Prof. Ostap Kovalchuk, CSc
Ukrajina - nezávislý profesionální umělecký kritik - Ostap Kovalchuk je prorektor pro vědy na Národní akademii výtvarných umění a architektury (NAFAA). Členem Národního svazu umělců Ukrajiny. Docentem na Fakultě malířství a kompilace. Absolvoval Národní akademii výtvarných umění a architektury se specializací na výtvarné umění (malířství). Napsal řadu vědeckých publikací o dějinách výtvarného umění a výtvarné výchovy
"Mimořádná vitalita v práci umělce a mimořádná všestrannost. Je překvapující množství pocitů, které mohou generovat funkce barev jako něco nekonečného, nadpřirozeného, organického…"
Lic. Leandro Ariel Alva
Argentina - nezávislý profesionální umělecký kritik - v současné době pracuje v muzeu ateliéru Edmund Valladares v Buenos Aires v Argentině. Má rozsáhlé znalosti v oblasti výtvarného umění, zejména v evropském a latinskoamerickém umění. Také absolvoval uměleckou historii z Centra výtvarných umění v Lanús, Buenos Aires, Argentina
"Zajímavá díla. I když autor užívá dobře známé surrealistické vzorce, je schopen jimi vytvořit něco osvěžujícího, radostného a osobitého."
Lukasz Bialkowski
Poland - nezávislý profesionální umělecký kritik - umělecký kritik, nezávislý kurátor a vysokoškolský přednášející. Je docentem na Filozofické fakultě Pedagogické univerzity v Krakově a přednášejícím na interdisciplinárních doktorských studiích na Akademii výtvarných umění v Katovicích a členem AICA. V roce 2011 obdržel doktorát na filozofické fakultě Jagellonské univerzity za disertační práci